Hledání rukou a nové metody náboru

Hledání rukou a nové metody náboru

Už se pomalu začínám cítit víc jako "hand" hunter než "head" hunter. Čím to je? Přes veškerou automatizaci firmy potřebují, kromě hlav i ochotné a šikovné ruce. A ty také nějak momentálně nejsou. Chybí řidiči, skladníci, lidé do výroby. Firmy nabízejí benefity, které dříve nedávaly a většinou bez velkého efektu. Hledají lidi v zahraničí, protože to skoro vypadá, že se v Čechách už nechce nikomu moc pracovat. Firmy dokonce musejí odmítat zahraniční zakázky, kvůli situaci na českém pracovním trhu. A ta dokonce odrazuje i některé investory.

S tím, že se tyhle profese neobsazují snadno, se sice souhlasit dá, nicméně, podle mé zkušenosti, ta situace zdaleka není tak dramatická. Řešení je zdánlivě prosté, spočívá v komunikaci. Firmy a jejich HR oddělení používají ve velké většině nefunkční komunikační nástroje, nehledají pasivní kandidáty a jedou svou rutinní personalistiku a zároveň si na její neefektivitu jen stěžují.

Včera jsem s jedním majitelem firmy stál na prázdném dvoře, který byl ještě před pár týdny plný odstavených kamionů. Ruce, které je odvezly na silnice se nakonec našly a celkem brzy. Pan majitel se trochu divil a pak mi povídá. To co jste navrhoval jsme vyzkoušeli jen proto, že už nic nezabíralo, a v životě by mě nenapadlo, že to může opravdu fungovat. No, nakonec nemusí to napadat šéfy firem, úplně postačí, když se novým metodám náboru neuzavírají.

A co to vlastně bylo z zázrak, který vyprazdňuje dvory? Věřte, že nic až tak světoborného. Namodelovali jsme si persony potenciálních uchazečů o takovou práci se všemi jejich zvyklostmi, názory a komunikačními kanály, které používají. A šli jsme po nich. Vždyť říkám, že jsem už spíše Handhunter :-).


Foto: produmex.com